Středověký lektvar je účinnější než antibiotika

10. července 2015 v 7:27

Lék obsahující i volskou žluč, který připravili britští mikrobiologové podle staré receptury, porazil zlatého stafylokoka. Na něj, jak je známo, mnohá antibiotika neúčinkují. Odkud měli naši dávní předci tak překvapivé znalosti? Zdravotníci dnes hovoří o "antibiotické krizi". Mnozí bakteriální původci různých chorob se naučili vzdorovat antibiotikům a léčba řady infekcí je stále komplikovanější. Farmakologové proto hledají nové léky. Studují i receptury dlouhá staletí uložená v univerzitních knihovnách. Návod na výrobu překvapivě účinného léku našli britští vědci v saském rukopisu z 10. století Medicinale Anglicum známém také jako Bald´s Leechbook - Baldova felčarská kniha.

Kniha středověkých receptů napsaných na pergamenu vznikla zřejmě už v 9. století za vlády saského krále Alfreda Velikého. Historička Christina Leeová z Nottinghamské univerzity přeložila text z originálu knihy uloženého v Britské knihovně do soudobé angličtiny a její kolegové mikrobiologové pod vedením Freyi Harrisonové se rozhodli vyrobit lék podle dávné receptury. Nebylo to jednoduché, i když předpis na tzv. oční balzám určený podle autora středověké knihy k léčbě "ječného zrna" nevypadal složitě. Jeho základní složky tvoří česnek, cibule, volská žluč a víno. Vědci si hodně lámali hlavy s volbou vhodného vína, protože se neví, jaká vinná réva se v té době v Anglii pěstovala a jaká vína se z ní vyráběla. Freya Harrisonová dodržovala pokyny autora dávného receptu v každém detailu. Rozdrcený česnek a cibuli smíchala se žlučí a vínem přesně ve stanovených poměrech a podle návodu nechala vzniklou směs kvasit v mosazné nádobě devět dní. Před použitím směs propasírovala přes husté plátno.

Jak dopadly testy?
Účinky léku experimentátoři nejprve otestovali v laboratoři na původci jedné z nejrozšířenějších infekcí - na bakterii Staphylococcus aureus - zlatý stafylokok odolné k antibiotiku methicilinu. Nákaza mikrobem, který bývá často označován pouze zkratkou MRSA (methicilin rezistentní Staphylococcus aureus), je hodně častá a její léčba bývá komplikovaná. Vědci nasadili bakterii na podklad z kolagenu a napodobili tak podmínky těžkého zánětu měkkých tkání, jenž sužuje početnou populaci nemocných. Bakterie za těchto podmínek antibiotikům účinně vzdoruje. Na středověký recept však byl stafylokok krátký. Do druhého dne bylo "po stafylokokovi". "U žádného antibiotika jsme tak razantní efekt nepozorovali," říká Freya Harrisonová.

Jak to funguje?
Každá z ingrediencí zázračného lektvaru - česnek, žluč, víno i cibule - samy o sobě vůbec nedokážou zlikvidovat obávaného stafylokoka. Ale ve vzájemném propojení a přesném množství jde o neskutečně účinný lék, který daleko převyšuje antibiotika.
Doktorka Freya Harrisonová předpokládá, že středověký oční balzám může obsahovat několik účinných látek a bakterie si s jejich kombinovaným účinkem nedokáže poradit. Možná ale během přípravy léku vzniká zcela nová látka s razantním účinkem.

Jde tedy o nový lék? Doufejme, že ano.
V 50. a 60. letech minulého století se věřilo, že všechny bakteriální infekční nemoci budou brzy nadobro zlikvidovány. Ukázalo se, že je to velký omyl. Bakterie si totiž během několika málo let vytvoří na antibiotika rezistenci, jsou vůči nim odolné. Například tetracyklin byl zaveden v roce 1952 a rezistence se projevila o čtyři roky později. U erytromycinu to trvalo pouhopouhý rok, u vancomycinu naopak celých 15 let, u gentamycinu zase jenom tři roky. Porovnáme-li to s dobou, kterou potřebuje farmaceutický průmysl k vývoji nového antibiotika a jeho uvedení na trh, což trvá v průměru deset let, dojdeme k závěru, že boj s nebezpečnými bakteriemi se tímto způsobem vyhrát nedá. Ledaže oživíme znalosti našich dávných předků.


( Zdroj: http://magazin2000.cz )
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama