Únor 2017

NAUČNÝ PŘÍBĚH - Používání nástrojů

27. února 2017 v 22:38 | Susan Greggová |  Citáty a Moudra


Chlapec seděl vedle svého otce a díval se, jak odletují dřevěné hobliny. Dláto se v otcových rukou jen míhalo. Z kusu
polena začínal vystupovat zobák obrovského ptáka. A pak i překrásná křídla, tak ostře a čistě řezaná, že šlo rozeznat
každičké pírko. Chlapec otce upřeně pozoroval - jak si otřel čelo a pak si dal pár pořádných doušků chladné pramenité vody, kterou si přinesl. Oči toho muže netěkaly; láskyplně jimi hladil své dřevo.

"Co vidíš, otče?" Otce jakoby jeho hlas polekal. Otočil se na chlapce a usmál se. "Podívej se sem, synku, a uvidíš ducha dřeva. Chci-li umět vyrábět tyto mocné totemy, nejdřív musím s dřevem splynout. Pouhými nástroji obrazy neosvobodím. Podívej se na žilkování, vidíš, jak dřevem probíhá? Sáhni si na ně, nech k sobě dřevo promluvit. Musíš je nechat, aby ti samo napovědělo co dělat dál. Když začínám vést nový řez, musím být opatrný, téměř se nedotýkám povrchu, jinak by zobák praskl. Cítíš to?"

Chlapec dlouho držel drobnou ručku na polenu. Otec ho tiše pozoroval. Konečně hoch pokýval hlavou.
"Cítím jak mi rukou protéká tenounká stružka energie. Šimrá to. Když přitlačím, tak to přestane."
Otec se usmál a pokýval hlavou. Pak vzal nůž a znovu se dal do vyřezávání. "Nástroje jsou důležité. Musím o svá dláta pečovat, udržovat je ostrá a chránit je před rzí. Pořád se učím, co mé nástroje dokážou, jak s nimi zacházet a jak o ně pečovat. Ale vůbec nejdůležitějším nástrojem je mé srdce, kde sídlí duše. Srdce mi vždycky řekne, který nástroj použít a jak. Srdce mi napoví, kdy přitlačit a kdy být opatrný. Mysl mě vést nemůže; ta vidí obrazy a zapomíná naslouchat. Pak dřevo praskne a já musím začínat znovu.

Nauč se naslouchat svému srdci. Naslouchej, když ti srdce vypráví o životě. Naslouchej, když ti říká, jestli máš jít dál nebo zvolnit. Naslouchej, když ti říká, že je čas držet se při zemi a kdy je čas překonat obavy své mysli a něco změnit. Tvá mysl bude před změnou utíkat, bude utíkat ze strachu a svým útěkem tě uvrhne do ještě většího strachu. Nauč se naslouchat svému srdci, můj synu, to je ten nejlepší nástroj, jaký máš."
"Jak se mám naučit naslouchat srdci, otče? Tak často mě tento nástroj, šálí. Myslím si, že naslouchám duši a pak zjis-
tím, že mě mysl klame." "Nejdříve se musíš naučit naslouchat, synku. Poslouchej vítr, nech se skrápět deštěm, procházej se po lesích a požádej přírodu, aby tě učila. Cvič se v pokoře, uč se říkat ,nevím'.

Tvá mysl zná vždy odpověď, vždy ví, co je správné a co špatné a vždy má nějaký názor. Srdce je tiché, jen šeptá. Připomene ti tvou dokonalost a bude k tobě promlouvat hlasem lásky. Tvá mysl se spíš podobá vráně, je hlučná, drzá a krákavá. Bude ti připomínat tvé meze a předkládat tisíc důvodů, proč něco nemůžeš. Mluví jazykem strachu. Nauč se vnímat jinak. Mysl ti bude většinou lhát: ,Samozřejmě, že nasloucháš svému srdci.' I já jsem se dlouho učil používat toto dláto, ale budeš-li se učit naslouchat hlasu srdce, čeká tě překrásná cesta. Kázeň a odhodlání spolu s upřímnou touhou naslouchat duši tě osvobodí, ale nějaký čas to potrvá a budeš se muset ještě hodně učit."
Pak se chlapec dál díval, jak ze dřeva vystupují tvary.

( úryvek z knihy: Susan Greggová - Cesta Toltéků )

Balzám pro duši

26. února 2017 v 9:18 Pro pohlazení dušičky


Kdysi za dávných časů žil v jedné vesnici hospodář jménem Adam se svou ženou Evou. Pracovali na svém malém hospodářství, orali půdu, tkali plátno a žili spolu spokojeně. Jejich práce však byla velice těžká, museli tvrdě pracovat od slunka do slunka. Proto, když se jim narodil syn Tomáš, se Adam rozhodl, že ze svého syna vychová skutečně tvrdého chlapa, který by se s takovým těžkým životem uměl vypořádat.

Jak se rozhodl, tak také jednal. Chlapec musel od malička těžce pracovat a dodržovat otcův přísný režim. Často se stávalo, že musel uprostřed hry opustit své kamarády a jít vyplnit otcův příkaz. Evě Adam nařídil, aby se s chlapcem zbytečně nemazlila aby z něj vyrostl skutečně tvrdý chlap. Ale Eva si vždycky našla nějaký způsob, jak dát Tomášovi najevo svou lásku. Tomáš její lásku a oporu cítil, zvlášť když si k němu před spaním sedla, hladila ho a vyprávěla mu.
Jak šel čas, Adam a Eva stárli a ubývalo jim sil, zato z Tomáše vyrostl silný a pracovitý mladý muž.
Jednou na jaře matka náhle onemocněla. Přijel lékař z města, matku vyšetřil, ale pomoci neuměl. Tomáš viděl maminku jak je den ode dne slabší a slabší. Jako by z ní život unikal. Rozhodl se zajít do vedlejší vsi pro babku kořenářku. Ta však také neuměla pomoci. Nešťastný Tomáš hledal pomoc po celém kraji, až mu kdosi řekl o starém mudrci, který prý již mnoho let žije sám někde vysoko v horách.

Mnoho dní putoval Tomáš po horských hřebenech, všude se vyptával, ale kde žije mudrc, mu nikdo nedokázal říci. Zoufalý seděl na úpatí jedné hory, držel si hlavu v dlaních a vzpomínal na nemocnou maminku. Celým srdcem si přál jí vidět zase zdravou a veselou. Jeho prosící srdce toužilo najít pro maminku pomoc. Už skoro ztrácel naději, když tu najednou vzhlédl a uviděl před sebou stát starého mudrce, kterého hledal.
Stařec se na Tomáše vlídně usmál a povídá: "Odpověď na tvou otázku je velice prostá."
Překvapený Tomáš odporoval: "Vždyť já ti žádnou otázku nepoložil."
"Že ne? Opakuješ jí v duchu po celou dobu, co je tvoje matka nemocná. Tak tedy poslouchej chlapče. Tvoje maminka potřebuje balzám na duši. Protože s tvým otcem zažila příliš mnoho těžké práce, ale příliš málo lásky a štěstí. Proto její duše churaví."

Tomáš se zajíkavě zeptal. "Co to je ten balzám na duši, kde jej mohu sehnat a kolik stojí?" Stařec se na Tomáše vlídně usmál a všechno kolem jako by se pojednou rozzářilo. "Pojď ke mě blíž, já ti ten balzám dám."
Chlapec vstal a přistoupil k mudrcovi. Ten jej na chvíli pevně objal. Tomáš pocítil štěstí láskyplné náruče a slyšel, jak mu mudrc říká: "Víš, každý tomu říká jinak. Jeden balzám na duši, jiný objetí, v některých krajích tomu říkají chlupáč. Ale na názvu vůbec nezáleží. Důležité je, že je to ten správný lék na nemocnou duši. Až se vrátíš domů, používej jej tak, jak ti napoví tvé laskavé srdce." S těmito slovy odešel mudrc zpět do hor.

Tomáš se vrátil domů a první co udělal bylo, že pevně objal svojí maminku. A znovu při tom pocítil ten krásný a opojný pocit jako když jej v horách objímal mudrc. Tomáš pochopil, že i když dává, tak zároveň i mnoho dostává.
Když viděl, že maminka vysloveně pookřála, bylo pro něho potěšením obejmout jí několikrát denně. Matka očividně ožila a během několika dnů byla zase zdravá a plná síly.
Zpráva o Evině uzdravení se rychle rozlétla po celé vesnici. Všichni se začali chodit ptát, jak je možné, že se Eva tak rychle uzdravila. Tomáš jim všem vyprávěl o mudrci, o balzámu na duši, o tom, jaké to bylo, když ho mudrc objal. A protože byl přesvědčen, že každý má nějakou byť jen maličkou bolístku na duši, každého objal.
Všem také vysvětlil, že ten balzám na duši máme každý v sobě a záleží jen na nás, jestli budeme ochotni jej dát. Má však tu kouzelnou vlastnost, že čím víc jej dáváme, tím víc jej máme.

Život šel dál. Otec a syn žili vedle sebe ve stavení jako dva cizí lidé. Tomáš otce respektoval, choval se k němu uctivě, ale to, co cítil k matce, ve vztahu k otci chybělo.
Až se jednoho dne stalo, že onemocněl otec Adam. Tomáš se rozhodl, že otci pomůže. Překonal rozpaky, které cítil, a otce několikrát objal. Očekával, že se otec začne uzdravovat, ale tomu bylo stále hůř a hůř.
A tak se Tomáš vydal znovu do hor na známé místo, kde se poprvé setkal s mudrcem. Když došel na místo, posadil se, přemýšlel o svém životě a začal prosit o pomoc. Mudrc se objevil za krátkou chvíli. Chlapec mu začal s úzkostí v hlase vyprávět, že objetí asi ztratilo svou kouzelnou moc, protože otec churaví stále víc a víc.
Mudrc se zamyslel a povídá: "Podívej se." a přitom podal Tomášovi dalekohled. Když se mladík podíval dalekohledem, uviděl svůj domov a sám sebe v okamžiku, kdy objímá svého otce.

S otázkou v očích se podíval na mudrce. "Podívej se znovu." řekl mudrc. Chlapec poslechl, a znovu uviděl sám sebe, ale tentokrát v okamžiku, kdy objímá matku. A najednou vidí, že kolem obou dvou září takové zvláštní světlo. A i když se od sebe oddálili, zářil každý z nich dál.
"Co to je za krásné světlo?" obrátil se mladík na mudrce.
"Víš, právě tato záře dává objetí jeho léčivou moc. Pouhým okem však není vidět. Objetí, to je jen fyzický pohyb, obyčejné gesto, ale to, co je důležité, je stav tvého srdce v okamžiku objetí. Balzám na duši můžeš předat objetím, pohlazením, nebo jen pohledem do očí.."
"Ale co to znamená stav srdce, jaký stav srdce je důležitý? Prozraď mi to, moudrý muži." prosí mladík.
"To musí poznat každý sám." odpověděl stařec. "Poslouchej své srdce a nauč se myslet srdcem. Dívej se lidem do očí, protože srdcem a pohledem do očí lze vyjádřit víc než pouhými slovy."


evzato z webových stránek http://www.esoterika.cz

EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR S LORNOU - 1. část

24. února 2017 v 8:05 | http://www.andelevmychvlasech.cz |  Duchovní růst


Lorno, vím, že vidíš anděly, ale chtěl jsem se zeptat - vidíš ještě něco jiného?
Vidím anděly fyzicky stejně jako vidím vás a ano, vidím i jiné věci, ale tolik o nich nemluvím. Zatím mi bylo dovoleno mluvit například o lásce, která vychází z duše každého člověka. Také občas mluvím o energii, která vychází ze všeho, ale je mnoho věcí, o kterých dosud nesmím hovořit.

A co třeba aura? Dnes se hodně mluví o auře. Vidíš také auru?
Ano, to je právě ta energie, o které mluvím. Energie vychází naprosto ze všeho, dokonce i z tohoto stolu.
Dobře. Ty tedy smíš mluvit hlavně o andělech?
Ano, hlavně o andělech a v současné chvíli také o lásce. Občas je mi dovoleno mluvit i o té energii. Třeba v jedné knize jsem to zmínila, jak děti vidí tuto energii.

A myslíš si, že někdy v budoucnosti ti bude dovoleno mluvit o více věcech?
Ano. - Několikrát jsem pomohla lidem, aby viděli energii, protože já si říkám, když já ji mohu vidět, tak proč vy ne? A já opravdu věřím, že i ostatní ji mohou vidět. Jen bohužel lidé se dívají na věci, ale ve skutečnosti je nevidí. Máme tendenci ke všemu přistupovat, aniž bychom tomu opravdu věnovali pozornost a viděli to. A většina lidí také vidí jenom to, co se naučili vidět a o čem jim bylo řečeno, že je to jediné, co mohou vidět, jestli mi rozumíš.

Lorno, ty říkáš, že vidíš anděly fyzicky. Vím, že jsi již několikrát prohlásila, že andělé ti pověděli, že jsi jediná na světě, která je vidí fyzicky. Myslím, že lidé to někdy špatně pochopí a myslí si, že tvrdíš, že jsi jediná na světě, která vůbec vidí anděly. Můžeš to nějak osvětlit?
Mnoho lidí vidí anděly. Někdy to je v meditaci, někdy cítí přítomnost anděla a někdy ho dokonce podle tohoto pocitu dokážou i popsat, jak si myslí, že vypadá. A ano, mnohokrát jsem se andělů ptala, jestli je ještě někdo na světě, kdo vidí anděly tak fyzicky jako já, jako je právě vidím kolem tebe, a bylo mi řečeno, že ne. Ale miminka a malé děti vidí anděly. A někdy i staří lidé, když se blíží čas jejich odchodu domů (do nebe), vidí anděly, ale bojí se o tom mluvit, protože mají strach, že když něco řeknou, jejich rodina si pomyslí, že už blbnou, a dá je třeba do pečovatelského domu.
A někdy lidé vidí anděly například při nějaké velké tragédii nebo bouračce nebo když přežijí nějakou katastrofu. Takoví lidé pak mluví o tom, že věří, že u nich byl anděl, ale když se potom ptají ostatních, dozví se, že ho nikdo jiný neviděl. Anděl na sebe v takových případech vezme lidskou podobu, ale tito lidé ve svých srdcí ví, že to není člověk, že je to něco jiného. Takové případy jsou zaznamenané po celém světě, ve všech jazycích a nikdo to neumí vysvětlit, ale ono to je už vlastně takové vysvětlení samo o sobě..............

EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR S LORNOU - 2. část

24. února 2017 v 8:04 | http://www.andelevmychvlasech.cz |  Duchovní růst

Jaký máš dojem z lidí v České republice? Jak na tebe zapůsobili?
Jak Češi, tak Slováci jsou velmi duchovně otevření. Oba národy hledají něco, v co by mohli věřit, protože se v minulosti hodně zklamaly. A především jsem ohromena, kolik mladých lidí je tu duchovně otevřených, v obou zemích. Dostávám opravdu hodně dopisů od mladých lidí z vašich dvou zemí, hodně vzkazů na modlitebním svitku. (Lorně je možné na jejích stránkách napsat na modlitební svitek něco, za byste chtěli, aby se modlila.) Nebo mě tu zastavuje hodně mladých lidí a říkají mi "vrátila jste mi víru v něco", "zachránila jste mi život". Na přednášce v Praze mi to řeklo opravdu mnoho mladých lidí. Také mi tu hodně lidí děkuje, ale vždy jim říkám, že to není moje zásluha, nýbrž Boha a jeho andělů. A já mám z toho opravdu radost, že je tu tolik mladých lidí, kteří jsou otevření a hledají. Jeden mladík v Praze mi řekl: "Dala jste mi víru a chuť být lepším člověkem, než teď jsem." Byl skutečně velmi mladý, nebylo mu ještě ani 20. Je opravdu velmi dobré a pozitivní slyšet taková slova od tak mladého člověka, protože takový člověk, jak bude růst a dospívat, se bude snažit dělat to dobré. Kéž Bůh dá, aby se všichni lidi snažili dělat správné věci a být lepšími lidmi. A ještě bych řekla, že Češi a Slováci jsou velmi přátelští. Mně přijdou velmi přátelští a usměvaví, a to nejen na přednášce nebo autogramiádě, ale i na ulicích mě na to andělé upozorňovali. Jsou to dobří lidé a oba národní andělé mi řekli, že je důležité, aby měli lidi obou zemí stále na paměti, že jsou dobří. Nevím proč. Jako by snad o sobě lidé ve vašich zemích pochybovali, tak asi proto.

Co se týče reinkarnace. Když se člověk znovu narodí, má stejného strážného anděla jako v minulém životě nebo má nového?
Má vždy stejného. Váš strážný anděl byl přiřazen pouze vaší duši a nemůže se nikdy stát strážným andělem někoho jiného. Je váš od počátku věků až na věčnost.....................................



Andělíčci dneska lítaj nízko aneb Co se stane, když přijde anděl do kostela?

22. února 2017 v 8:34 | Martin Macek Cabicar |  Pro pohlazení dušičky


Blíží se Mikuláš. Ve školce bude každoroční akce andělů a čertíků a Viki chce být andílek. Vypravili se s babičkou pro kostým a sehnali nádherná křídla, svatozář i bílou sukýnku. Pochopitelně, že si všechno Viki napařila na sebe a odmítala to sundat.

Andělíček poletoval po pražských ulicích a budil úsměvy kolemjdoucích, ale nějak ho to táhlo domů. Často se nám stává, že Viki zabíhá do obchodů, bank, směnáren, ale podle teorie pravděpodobnosti, tentokrát si vybrala kostel. Andělíčci již holt mají v křídelch takový grif a babička ji nestačila chytit.

Člověk by řekl, že lidé v kostele jsou na malé andělíčky zvyklí, no... Nejsou. Viki proběhla boční lodí a zastavila se před zpovědnicí, ve které se svítilo a seděl tam pan farář. Jen tak stála a culila se, až se kněz vyklonil a povídá:
"A ze kterého oltáře ty jsi spadla?"

Viki se jen zahihňala a poskakovala dál. Pan farář se za ní díval a mumlal: "Musím jim říct, aby je líp přibíjeli, jinak mi tu lítaj po kostele." Opět se opřel a babička ještě zaslechla: "A ne, nic jim neřeknu. Když budu vyprávět, že jsem viděl po kostele poletovat andělíčky, tak mě zase přeložej."

Viki doběhla k sakristii, před kterou seděl pán, asi kostelník. Chvíli se na sebe dívali, neřekli nic a Viki pokračovala v letu. Kostelník houkl do sakristie: "Bude pršet, nejspíš."

A ze sakristie se ozvalo: "Jak to víš?"
"Andělíčci lítaj děsně nízko," hodil zpátky.
Viki se zastavila před bočním oltářem, kde se modlila jedna stará paní. Ta se na ni usmála a povídá:
"No ty jsi nádherný andělíček! Tak jak je v nebíčku?"

Viki nevěděla jak je v nebíčku, ale ze školky měla zážitků mraky, tak proč se nepodělit?
"Dělali jsme stromy. A jablíčka. Já dělala obláčky!"
Ano, měli výtvarku. Nepodílela se na stvoření světa, ovšem stará paní dala ruku na ústa a vyhekla.

"A pořád po sobě stříleli! Oni pořád zloběj, já jim říkám, aby to nedělali!" Nevyjádřený podmět: "kluci". Klukovské hry ve školce Viki neberou. Jinak běžná pracovní náplň andělíčků, poletovat po válečných konfliktech a přemlouvat zúčastěné, ať už se přestanou zabíjet. Stará paní si začala Viki pozorně prohlížet, ale ta běžela dál. Ven z kostela.

Ve dveřích se srazila s pánem, co zrovna vcházel, chtěl ji pustit, ale když si všiml křidýlek a svatozáře, zarazil se:
"Určitě chceš ven? Ty patříš sem, ne?"
"Ne," zahihňala se Viki.
"Ty jsi z jiného kostela? A jsi opravdu andělíček? Tak ukaž, jak umíš lítat!"
Viki několikrát zamáchala rukama. Pochopitelně se nijak nehnula z místa.
"No..." řekl pán pochybovačně. "To moc vysoko nebylo."
"Já je mám nový." vysvětlovala Viki. "Nesmím si je zničit, já je mám na pátek."
"Aha." odtušil pán. "Ty máš křídla v záběhu. Tak jo, tak leť opatrně, rozhodně ne víc jak stovkou."
A Viki vyběhla ven.

Když jsme večer lovili Viki na koupání, dohodli jsme se s maminkou, že investujeme do síťky na andělíčky.

( úryvek z knihy: M. M. Cabicar: Dítě školkou povinné - Ze života andílků)

AA Michael - SJEDNOCENÉ DUCHOVNÍ VĚDOMÍ

22. února 2017 v 7:40 | Ronna Herman |  Channeling


Archanděl Michael prostřednictvím Ronny, únor 2017

Milovaní mistři, větry změny v našich vnitřních a vnějších světech silně vanou a vy často cítíte, že vám větry osudu přinášejí problémy.Jste bombardováni tolika novými informacemi, že vaše těla i váš mozek jsou přetížené. Všechno ve vašem světě se mění tak rychle, že už se nedá spoléhat na to, co bylo považováno za normu, je takové množství nových informací, že je těžké vědět, čemu věřit. Jak se lidstvo snaží duchovně dospět a dojít k mistrovství svého osudu a jak jsou vám představovány vyšší rozšířené pravdy, abyste se učili, staré koncepty se povyšují na nové verze a východní a západní filozofie se míchají.

Existuje mnoho cest o-SVÍCE-ní a mnoho druhů a úrovní pravdy.Ale vesmírné zákony a pravda Stvořitele jsou neměnné. Nejdůležitější pravdy jsou v každém náboženství, a pokud se osvobodíte od dogmat, člověkem vytvořených pověr a omezení, zjistíte, že ve všech je více podobností než rozdílů.Místo kritizování nebo odsuzování různých druhů víry ostatních, nebylo by lepší hledat společný základ porozumění? Většina lidstva nemá ani ponětí o počátcích nebo hlavních druzích víry ostatních náboženství, a přesto existuje odsuzování všech druhá víry, které nejsou tou naší vlastní. Jádrem příčiny všech těch válek v minulosti i válek, které právě ve světě zuří, je konflikt náboženské víry obou stran - jak smutné a k ničemu. Neexistují vítězové, všichni ztrácejí ve vzteku a zuření za nadřazenost toho, co se na Zemi rozšíří...........................

Kryon - Léčení Akášických zranění

22. února 2017 v 7:30 | Lee Carroll |  Channeling


Kryon prostřednictvím Lee Carolla, Montreal, Kanada 11. října 2016
Zdravím vás, drazí, já jsem Kryon z magnetické služby.
Je to taková čest - větší než můžete uvěřit - pro toho, kterého nazýváte Duchem, Stvořitelem všech věcí - je to taková čest. Když se díváme na vás ve vás a na vaše životy, na to, čím jste prošli - je to taková čest, právě teď - cítíme k vám obrovskou úctu. Říkáte si staré duše a těmi také jste. Vy všichni, kteří posloucháte, a vy v této místnosti, máte něco společného a o tom chceme dnes večer mluvit. A chceme o tom mluvit způsobem, který je trochu odlišný. Je těžké vůbec vědět, kde začít.

Posun na planetě se odehrává extrémně reálným způsobem. Není ezoterický. Vidíte to ve zprávách, vidíte to všude kolem sebe. Věci se mění. Týká se to dokonce i počasí a my vám to říkali. Je to cyklus planety, který právě teď reaguje na vás - dříve než bylo plánováno. Všechny tyto věci - to, co vidíte ve zprávách, temná armáda, věci které se dějí vám osobně… všude probíhá posun. Řekli jsme vám, že je to nový normál a že se nelze vrátit zpět k tomu, jak to bylo dříve. Řekli jsme pracovníkům světla, aby hledali novou frekvenci, pokračovali ve své práci a nevzdávali se. Prosili jsme staré duše, aby se vzdaly starého paradigmatu strachu a oběti a viděly svou velkolepost, ale je to těžké. Takže teď chceme odhalit některé věci. Začínáte sestavovat skládačku a spojovat si body (pozn. překl.: vnímáme větší obraz).
Vezmu vás na cestu................................

Pravé znalosti jsou zadarmo ...

21. února 2017 v 8:42 | www.jedno.duchost.cz |  Citáty a Moudra

Dojemné příběhy o lásce

20. února 2017 v 8:26 | http://www.pronaladu.cz |  Pro pohlazení dušičky


Dnes jsem vdal svou dceru. Před deseti lety jsem po vážné havárii vytáhl z hořící dodávky čtrnáctiletého chlapce. Verdikt lékařů byl jednoznačný: nikdy víc nebude chodit. Moje dcera ho spolu se mnou několikrát v nemocnici navštívila. Pak už tam chodila beze mě. A dneska jsem viděl, jak přes veškeré prognózy se širokým úsměvem navlékl mé dceři prsten - a pevně u toho stál na vlastních nohách.
***
Ráno jsem před svým květinářstvím uviděl muže ve vojenském. Vysvětlil mi, že za chvíli musí odjet na letiště. Odjíždí na roční služební cestu a rád by u měl objednal 52 kytic. "Víte, každý pátek přináším své ženě pěknou kytku a nechci tenhle zvyk kvůli služební cestě porušit." Domluvili jsme, že každý páteční podvečer nechám kytici doručit jeho ženě do zaměstnání… Dal jsem mu poloviční slevu, protože setkání s takovou láskou mi prosvětlilo celý den.
***
Dneska jsem svému osmnáctiletému vnukovi vyprávěla, že za celá má školní léta jsem nikdy nebyla na školním plese. Jednoduše mě nikdo nepozval. A představte si: večer u mě vnuk zazvonil. Měl na sobě smoking a zval mě na školní ples jako svou partnerku.
***
Když se probrala z téměř osmnáctiměsíčního kómatu a dokázala slabým hlasem promluvit, řekla mi: "Děkuji ti, žes byl se mnou, žes mi vyprávěl všechny ty krásné příběhy, že jsi vždycky věřil, že se probudím… A jak ses mě ptal: ano, vezmu si tě."

Dnes v poledne jsem si zašel do parku sníst obložený chleba k obědu. Posadil jsem se na lavičku. Sotva jsem rozbalil ubrousek, když nedaleko zastavilo auto a z něj vystoupil starší pár. Spustili v autě všechna okénka. Zevnitř se linula hudba. Muž vystoupil z vozu, otevřel dvířka, podal ženě ruku a potom celou půlhodinu tančili pod dubem, u kterého zastavili.
***
Můj otec je ten nejlepší, jakého si dovedete představit. Miluje mojí maminku (a vždycky jí udělá něčím radost), chodí na každý můj fotbalový zápas (hraju od pěti let a teď je mi 17), vždycky se postaral o celou rodinu. Dneska ráno jsem v jeho bedýnce s nářadím hledala ploché kleště a našla jsem na dně složený špinavý papírek. Byla to stránka z tátova starého deníku s datem měsíc před mým narozením. Stálo tam: "Je mi 19, jsem alkoholik, kterého vyhodili z vejšky, neúspěšný sebevrah, oběť dětské šikany a bývalý zloděj aut. Příští měsíc si k tomu všemu ještě můžu připsat: "mladý otec". Přísahám, že udělám všechno, aby to maličký bylo v pohodě. Budu pro něj takovým tátou, jakýho jsem sám nikdy neměl". - Nevím, jak to dokázal, ale tátovi se to podařilo.
***
Dneska mě můj osmiletý syn objal a řekl: "Jsi nejlepší maminka na celém světě!" Smála jsem se a říkala: "A odkudpak to víš?Vždyť neznáš všechny maminky na celém světě." A on mě objal ještě pevněji a řekl: "To ty jsi můj svět!"
***
Můj jednadvacetiletý labrador sotva vstane, skoro vůbec neslyší a nemá už sílu ani štěkat. Přesto ale kdykoli vejdu do pokoje, radostně zavrtí ocasem.
***
Jeli jsme s dědou domů a a on se ke mně najednou od volantu obrátil a povídá: "Ještě zastavím tady na rohu koupit babičce kytku. Jsem tu hned.""A co je dneska za den?", ptal jsem se, "Nějaký zvláštní?" "Ne, nic mimořádného", povídá děda, "I když každý den je něčím zvláštní. A tvoje babička má ráda kytky. Je jí s nimi dobře."

Půvab duše

18. února 2017 v 8:51 | Vadim Zeland |  Duchovní růst


V čem spočívá tajemství půvabných osobností? Vypudily z hlavy negativní diapozitivy a nahradily je pozitivními. Půvab je vzájemná láska duše a rozumu. Půvabná osobnost má v duši svátek, vychutnává život a koupe se ve své lásce, bez příchuti samolibosti. Potom tento sváteční pocit vnímá i okolí. Takových lidí je velmi málo, ale vy mezi ně můžete patřit. Je ovšem nezbytné obrátit se ke své duši, začít se mít rád a vykročit na cestu ke svému cíli. Přitom se změní nejen osobní kvality, ale dokonce i tělo bude přitažlivější, obličej sympatičtější a úsměv okouzlující.

Tajemství přitažlivosti je skryto v jednotě duše a rozumu. Když je člověk se sebou spokojen, má se rád, zabývá se oblíbenou prací, pak z něho vychází jakoby vnitřní světlo. Žije v souladu se svým krédem. To je právě to, co lidem chybí, proto se za takovou osobností táhnou jako motýlci za světlem. Na energetickém plánu se půvab projevuje jako čisté vyzařování jednoty duše a rozumu. Při tréninku své energetiky v sobě rozvíjíte nevšední schopnosti ovlivňovat lidi i vyvolávat v nich sympatie. Osobnost s přebytkem volné energie vzbuzuje zájem a náklonnost okolních lidí.

Jestli je pro vás zatím těžké mít se rád bez výhrad, zabývejte se energetickou gymnastikou. Přitom stále utvrzujte v mysli formuli: "Přetékám energií přes okraj. Moje energetická kapacita roste. Mám silnou energetiku, každý den silnější. Zářím energií lásky a půvabu. Jsem čistý energetický pramen. Lidé vnímají moji energetiku a pociťují ke mne sympatie." Když uvidíte, že k vám lidé skutečné pociťují sympatie, nezapomínejte si pro sebe konstatovat, že tato technika opravdu funguje. Takové konstatování nutně potřebuje rozum, protože ten věčně pochybuje: "Cožpak jsem schopen něčeho takového?"


( úryvek z knihy: Vadim Zéland - OVLIVŇOVÁNÍ REALITY Díl VIII )

Žádost o přátelství ...

17. února 2017 v 8:40 | Miroslav Kemel |  Humor

«Odstranit mámu ze života». Co znamenala tahle ukvapená slova?

16. února 2017 v 9:16 | http://www.pronaladu.cz |  Ostatní


Toto je příběh o důležitosti úmyslů. Přesněji o důležitosti správného zformulování svých úmyslů.
…Bylo to v ten den zvláštní posluchačstvo: ředitelé škol, učitelé a vychovatelé. Do posluchárny se vešlo asi dvě stě lidí. Probírala se témata související s psychologií vzájemného jednání a komunikace. Rozebíraly se konkrétní situace. Mělo to svižné tempo, přítomné tohle téma opravdu zaujalo a začali se ptát - jedna otázka byla záludnější než druhá. Téměř na konci, když už jeden druhému rozuměl na půl slova a pojmové pole bylo všem jasné, se začaly objevovat také otázky osobnější, vztahové a rodinné.

A co si mám počít se svou matkou? - ozval se náhle dotaz odněkud z prvních řad.
Mladá žena, která ho položila, byla evidentně dost rozrušená. Vyzvala jsem jí, aby blíž objasnila situaci, kterou by chtěla řešit. Emotivně vyprávěla, jak ji matka od dětství přísně držela a jak moc ji to trápilo. "Máma měla vždycky ta nejsprávnější pravidla. Ona vždycky nejlíp věděla, co se má", nedovolila dcerce mít vlastní názor a za každou chybu ji tvrdě trestala. To byly její vzpomínky na dětství. Matka jí povolila šňůru teprve nedávno, protože to se přeorientovala na dorůstající vnučku. A historie se opakuje:

-Poslouchám, jak s ní mluví, jak ji nutí jíst, dělat úkoly, brát si teplé punčocháče … a najednou úplně ztuhnu, jako kdybych měla svázané nohy i ruce… Strašně si přeju dcerku tohohle zbavit. Už jsem mámě mockrát vyhubovala. Urazila se. Ale komandovat nepřestala.
«Vyhubovala jste jí»- to znamená co, upřesňuju si.
- No, naštvaně, samozřejmě. Když už to fakt nešlo. Říkám jí «Mami, nech toho! My si s tím poradíme samy. Už je dost velká, může se rozhodnout sama». Často se mi chce jí říct: « Mami, já už mám toho tvého poučování až po krk. Mě jsi dusila a teď chceš dusit i jí?» A někdy jsem to i řekla. No - vlastně křičela. Máma práskla dveřmi. Několik dní se neobjevila. Pak na to pozapomněla a všechno začnulo nanovo…...................

Jeshua - Věčné světlo Univerza

15. února 2017 v 8:40 | Pamela Kribbe |  Channeling


Jeshua prostřednictvím Pamely

Drazí přátelé,
hovořím já, Jeshua. Všechny vás hluboce miluji. Prosím, vnímejte mou energii kolem sebe tak, jak každého z Vás vítám. Hluboce vás ctím. Jak mi otevíráte své srdce, pamatujte, že já jsem uvnitř něj. Když mě rozpoznáte na své nejhlubší úrovni, rozpoznáte svou vlastní esenci, což je to nejčistší světlo. Jste věčným světlem a z něj je vytvořen celý vesmír. Někteří z vás vnímají, jak toto světlo září z mých očí nebo z očí jiného učitele. Jsem tu však, abych vám připomněl, že toto světlo je stejně tak vaše. Je mou nejhlubší touhou, abyste vnímali a zažívali svou vlastní velikost a vnitřní světlo. To je to, co změní svět, který změnu potřebuje. Jste tu, abyste ji udělali, to však můžete učinit jedině, když skutečně důvěřujete, věříte tomu, kdo jste. To může být obtížná věc, pakliže jste vychováváni ideály, které vám říkají, že nejste dost dobří takoví, jací jste. Pro mnohé z vás se váš přirozený život a vědění, vaše intuice, zahalily, jak jste procházeli dětstvím a rostli.

Mnoho dětí má pronikavou intuici. Spontánně ví, když je něco správně nebo špatně. Mnoho dětí má stále blízké spojení se svou duší a s původem, ze kterého pochází, a mají touhu spojit své rodiče s jejich vlastním dětským světlem. Hovořím o mnohých z vás, kteří jako děti chtěli své rodiče uzdravit. V mladém věku jste si byli stále vědomi radosti a přirozeného proudu života a chtěli jste šířit tuto vibraci okolo sebe. To znamená být pracovníkem světla. Je to o skutečném sdílení vibrací radosti a lásky, která je podstatou univerza. Být pracovníkem světla není o učení principů a teorií, je o sdílení energie a o vzpomínání si na to, kým jste..........................

Krystalka - UKÁZKA CO STOJÍ ZA TO

15. února 2017 v 8:35 | http://www.krystalka.estranky.cz |  Duchovní růst


Pojďme se blíže podívat na to, jak snadné je uvěřit všemu duchovnímu.

Rozebírat co je duchovní, ezoterické, církevní atd. nebudeme, protože to stejně každý vnímá jinak :-).
Na otázku, proč lidé tak snadno věří všemu, aniž by si to nějak ověřili, respektive opravdu vnitřně intuitivně procítili zdali se jedná o správné informace či ne, jsem dostala krásnou ukázku, jak je to snadné a přesvědčivé uvěřit i naprostým nesmyslům :-).

Tedy začněme s ukázkou: S Merlainem jsme se bavili o tom, že lidé tak snadno vše přebírají a jsou tak snadno ovladatelný, když si například koupí knihu a okamžitě ji bez vnitřního procítění přijmou za čistou pravdu, nebo když slyší kdejaký byť od známých osobnosti chaneling a okamžitě tomu věří, nebo když si lidé přečtou cokoliv na internetu a opět tomu začnou bez vlastního uvážení, bez vlastní kontroly automaticky věřit atd. To, že lidé věří večerním zprávám při televizích, respektive že věří médiím, je spíše otázka lidí zatím věřící v systém. Ale co se týká tzv. probuzení, tedy lidí kteří se vnímají jako probuzení je věc jiná. Duchovno, nebo ezoterika jak to jmenují jiní, je na tom stejně jako večerní zprávy, tedy média. Možná jste si všimli, že ezoterika je spíše systém, který učí, vede, zprostředkovává, zakazuje, přikazuje, dává diplomy a osvědčení mate i zavádí atd. Dle mého názoru je vše co má nějaký systém, vzoreček, plnitelné body, glejdy atd., spíše pouhou otázkou duality, nežli pravé podstaty. Sama jsem si s tím krátce prošla a plno věci mi tzv. nehrálo. Nechápala jsem proč mám např. dostat nějaké osvědčení za jakýkoliv kurz, nebo proč mám striktně dodržovat určitá pravidla, která mě nutí něco dělat a něco nedělat. Celé mi to přišlo velmi podobné jako systém, ze kterého se všichni chceme dostat..........................

Kryon - Syndrom jediného místa původu

15. února 2017 v 8:08 | Lee Carroll |  Channeling

Tento živý channeling byl přijat v Grand Rapids, Michigan, 16. července 2016

Úvodní miniposelství

Zdravím vás, drazí, já jsem Kryon z magnetické služby. Stojím nyní před skupinou krásných duší, z nichž mnohé toto dosud neviděly naživo. A tak vám možná zopakuji některé z věcí, které vždy říkám. Už jste si všimli, že prostor mezi úvodem a hlavním poselstvím je krátký. Neexistuje totiž už žádné připravování buněčné struktury na to, aby mohla přijmout své vyšší já a mně, jako to bývalo v minulosti. A přesto jsou zde tací, kteří by tvrdili, že to musí být tím stejným (starým) způsobem, aniž by pochopili, co se stalo s mým partnerem. Zopakuji to znovu: není třeba rozlišovat, co je jin a co jang - co je lidské a co duchovní, dochází k propojení. Toto spojení vzniká z toho, že Duch touží být blíže vašemu vědomí, vaše vyšší já chce postavit most k vaší innate - to vše, abyste v sobě měli schopnost se okamžitě přesunout do stavu probuzeného vědomí tam i zpět. Vaše vlastní buněčná struktura sebou nesla dříve starou energii, která byla mnohem nižší, než je současný potenciál. V té době bylo pro lidské bytosti nezbytné, aby se velmi pečlivě připravovali na přijetí toho, na co nyní hledíte.

Je třeba, abyste dokázali poznat platnost channelingu. Pokud jste přišli s tím, že tomu vůbec nevěříte, pak zde sedíte se zkříženýma rukama, díváte se na to, co se teď děje, a říkáte si: "Nic se nezměnilo, vidím jenom člověka na židli." Pokud ale dokážete rozpoznat energie a díváte se na události kvantovým zrakem, což většina starých duší umí, budete vědět, že se energie změnila a uslyšíte v tom pravdu, protože je to (toto poselství) soucitné a laskavé, protože po vás nikdy nebude chtít něco, co byste sami nikdy neudělali… protože ve vás vyvolává pocit rodiny. Pravda je, že vaše buněčná struktura je nyní mnohem víc schopná nést vyšší vibraci než kdykoliv dřív. Po celá desetiletí, eóny času jste velmi tvrdě pracovali, a to v podmínkách, kdy byl (poměr) tmy a světla na této planetě jiný než dnes. Doslovně jste s sebou "nesli" očekávání neúspěchu, že to nedokážete, protože jste už tu tolikrát byli, zabývali se tím a bylo to tak těžké. A proto je součástí procesu nového normálu, o kterém učíme, změna očekávání. Proto jsou na místě afirmace. Nyní jsou afirmace mnohem důležitější než kdy dřív, ve staré energii. Protože ukotvují to, co je možné, místo očekávání toho, o čem si myslíte, že možné není. A jak vaše buňky slyší, že hovoříte o nádherných věcech, o kterých vaše buněčná struktura ví, že jimi můžete být, tak pak spolupracují.............................

Jak jste se probudil ?

14. února 2017 v 3:46 | Mooji / Facebook |  Citáty a Moudra

Lidé se mě ptají: ,,Jak jste se probudil?
Jak jste to udělal?"
Odpovídám, že já to neudělal, to udělalo mě.
Vlastně ,,mě" to zničilo.
A to samé, co zničilo mě,
je teď uvnitř tohoto těla a snaží se to
zničit ,,vás".
Mooji

Opičí král

14. února 2017 v 3:32 | iF /http://www.timeangel.estranky.cz |  Pro pohlazení dušičky



Bylo to již dávno, co rostl v úrodných údolích na úpatí velkých Himalájských hor velmi zvláštní strom, zvaný peepul. Byl skvostný svými rozměry a krásou. Když na jaře kvetl, vypadalo to, jako by byl spuštěn z nebe na zem velký bílý mrak, a když dozrávalo jeho ovoce, bylo la­hodné a voňavé nad všechno pomyšlení.
Tento pozoruhodný strom byl domovem velké opičí tlupy, vedené moudrým a soucitným králem - velmi velkým silným opičákem, jehož milovala celá tlupa. Byl vždy ochoten pomoci i tomu nejposlednějšímu členu tlupy.
Opice se živily plody toho stromu a král věděl, jak zvláštní jeho ovoce je. Jed­na z větví rostla přímo nad řekou Ganga. Král si byl vědom toho, že pokud by ja­kékoli ovoce spadlo do řeky, odplulo dolů po proudu a bylo objeveno lidmi, jejich hrabivost by jim nedala pokoj, dokud by nenašli zdroj toho ovoce, a to by zna­menalo konec šťastného opičího domova. A tak král každého jara poučil opice, že mají otrhat všechny květy na větvích, které sahají nad řeku, a ony to každého jara poslušně udělaly - dokud jednoho jara nepřehlédly jediný květ, který byl schován pod listy. Listy plod skrývaly dokonce i v době jeho růstu, a když dozrál, spadl do řeky a byl odnesen po proudu. Osud tomu chtěl, že ovoce připlulo přímo do vel­kého města Váranásí a tam se zastavilo o plot v řece, který odděloval koupací ob­last vyhrazenou pro krále a jeho manželky.............


Abraham Hicks – Technika na přitáhnutí si partnerského vztahu

12. února 2017 v 18:17 | Esther a Jerrry Hicks |  Vztahy


Host: Často mám pocit, že vibruji v čistě pozitivní energii, a chci si přitáhnout intimní vztah. Ale nedaří se mi to. Zajímalo by mě, jestli bych něco mohla dělat odlišně…
Abraham: To jediné, co to zpomaluje, je druhá část vašeho tvrzení. "Chci to, ale neděje se to." Jinými slovy kvůli vašemu uvědomění si nepřítomnosti vztahu si bráníte v tom být ve vibraci umožňování. Projdeme to s vámi, abyste poznala, jak je to zřejmé. Uvolněte se a bavte se. Je velmi běžné… Jde o to, že skáčete jen do půlky. Tím, že nemáte vztah, který chcete, a cítíte jeho nepřítomnost.
Cítíte uvědomění si toho, co chcete - "Chci vztah". Jak tento vztah chcete, a stále si všímáte, že ho nemáte, bráníte si postup směrem k tomuto vztahu. Jak zjistíte, že ho chcete, a budete více mluvit o tom, proč ho chcete, více ho budete popisovat, představovat si, vizualizovat, předstírat. Předstírat je silné slovo. Jako byste předem dláždili neboli připravovali a dělali to záměrně.
Předstírat to. Jak to budete dělat, i když se to ještě nestalo, tak budete ve vibraci, jako by se to už stalo. Když jste v takové vibraci, jste otevřená pro to to umožnit. Projděme si tím a bavte se s námi. Víte, že chcete vztah. Řekněte nám, proč ho chcete.

Host: Ráda sdílím svůj život s intimním partnerem.
Abraham: Dobře. To tvrzení má pozitivní energii. Další důvod.
Host: Je zábava dělat věci s někým, s kým žiji.
Abraham: Dobře. To má také pozitivní energii. Další důvod.
Host: Miluji, když mě partner drží a dotýká se mě.................................

Indiáni odhalují pravdu o konzumaci masa, o které bílý muž z dobrého důvodu neví

10. února 2017 v 8:28 | https://www.lajkit.cz |  Ostatní


Touto ukázkou vnesu trochu impulzu pro zamyšlení… známe pravdu, nebo pouze přebíráme překroucené informace? Mnoho lidí si myslí - a používá jako argument (zjednodušeně) to, že přírodní národy v oblastech, kde neměly přístup k čerstvému ovoci, zelenině, bylinkám, oříškům a semínkům po celý rok, si ulovily nějakého bizona (či jiné divoké zvíře), upekly si jeho okořeněné stehno na ohni a pustily se do pořádné žranice... Pak se spojily s Velkým Duchem a přinášely moudrost do své komunity, nebo kmene.


Ale, co když jsou tyto představy "vzdáleny pravdě"? Co po staletí tyto národy věděly a co bílý "muž" nepochopil?

Přečtěte si pozorně jednu velmi zajímavou ukázku z knihy "CUKROVÉ TRÁPENÍ"( William Dufty) a zkuste procítit, kolik dalších informací a používaných argumentů nemusí být tím, čím se zdají.



V létě roku 1933 se jistý americký zubař vypravil do předhůří kanadských Skalistých hor, do oblasti Yukonu...

Dr. W. Price zde objevil indiánské kmeny, jejichž celkový zdravotní stav ani zdraví jejich chrupu neohrozila kultura a obchodní zájmy bílých vetřelců. Zimy v Yukonu bývají velice kruté a dlouhé. Citrony ani pomeranče zde není možné pěstovat. Většina zdrojů vitaminu C zde zkrátka neexistuje. Indiáni zde žili prakticky jen z lovu divoké zvěře. Americký cestovatel se proto podivoval, jak je možné, že nejsou sužováni kurdějemi.

Prostřednictvím tlumočníka se jednoho starého indiána zeptal:

"Jak vaši lidé unikají kurdějím?"

"To je nemoc bílých mužů," zněla odpověď.

"Není tedy možné, aby kurděje napadly indiána?" otázal se doktor Price.

"Možné to je," řekl indián.

"Indiáni však vědí, jak kurdějím předcházet. Bílý muž ne."

"Proč neporadíte bílým, jak se tomu bránit?"

"Bílí muži toho vědí příliš mnoho, než aby se indiána vůbec zeptali."

"Kdybych se zeptal, řekl byste mi to?"

Starý indián řekl, že by Priceovi tajemství svěřil, ale že se musí nejdříve poradit s náčelníkem kmene. Když se z porady vrátil, oznámil, že jeho náčelník souhlasil s prozrazením tajemství příteli indiánů, který jim poradil, aby nekupovali mouku a cukr z obchodů bělochů............................