Indiánská cesta

10. června 2018 v 0:31 | Gary McLain

Matka Země

Když přišel měsíc, kdy sníh poletoval ve větru jako duchové, vyprávěl nám dědeček Iron příběh o tom, jak Naši lidé objevili týpí a jak jim tento objev změnil život. Naši lidé žili odjakživa v jeskyních nebo si svá obydlí stavěli z kůry stromů a větví. Až do jednoho dne. Tehdy sedělo venku několik starých mužů a sledovali, jak si děti hrají a staví si domečky z listí. Nejdříve postavily proti sobě několik klacíků jako základ stavby a ten pak obložily dokola topolovými lístky. Tak se staří muži naučili, jak postavit týpí. Od té doby si lidé při kočování za stády bizonů mohli brát s sebou i své domy. Staří lidé proto pořád říkají, že bychom měli dětem naslouchat a pozorovat je. Dědeček řekl, že kruh je základním tvarem nejen pro týpí, ale i pro ostatní přirozené věci ve světě. Kruh nám připomíná naši Matku Zemi, stromy a rostliny. Kulaté je Slunce, Luna a spousta jiných věcí ve Stvoření.

Kruh nám připomíná jednotlivé indiánské kmeny. Spojí-li se kruhy-kmeny navzájem, vznikne jeden dlouhý řetěz. Dědeček řekl, a se chytíme za ruce a uděláme kruh. A zatímco do místnosti létaly škvírami mezi
dřevěnými trámy sněhové vločky, tančili jsme na prošlapané podlaze a zpívali písně Našeho lidu. Dědeček a strýc Kail se přitom smáli a škádlili nás: "Výborně, skvěle. Zvedejte ty nohy trochu výš, ještě, ještě." Dědeček nás učil, že kruh symbolizuje vzájemnou propojenost všeho živého na Matce Zemi, a proto máme mít v úctě všechny živé bytosti. Měli bychom si uvědomit, že naše Matka Země je živá, a budeme-li ji respektovat, bude respektovat ona nás a bude se o nás starat.

Dědeček nám vysvětlil, že naše Matka Země nám poskytuje jídlo, oblečení, vodu a bydlení. O to vše máme odpovědně pečovat a učit odpovědnosti i druhé. To znamená brát si jen tolik, kolik potřebujeme ke svému životu, a zanechat místo v takovém stavu, v jakém bylo před naším příchodem. A zatímco babička vařila hlavní jídlo dne, my děti jsme běhaly bosy venku ve sněhu, dokud nám neprokřehly prsty. Pak jsme běželi zpátky domů ohřát se ke kamnům. Když jsme povečeřeli smažený chleba s jelením masem, nasoukala nás babička Ironová pod hromadu dek, které měla narovnané na železné posteli, a nám se zdálo o životě a o kulatých věcech. A Země byla stále mladá.

( úryvek z knihy: Gary McLain - Indiánská cesta )
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama