Brian L. Weiss - Mnoho životů mnoho mistrů

5. října 2018 v 8:52 | BRIAN L. WEISS |  Záhady kolem nás

Catherine se odmlčela, zdálo se, že odpočívá. Začala tiše šeptat. "Vidím světlo."
"Dodává vám to světlo energii?" zeptal jsem se. "Je to jako začátek něčeho nového… znovuzrození." "Jak můžou lidi v tělesné formě tuto energii vnímat? Jak ji můžou odvádět a pořád doplňovat?" "Myšlením," odpověděla rychle. "Musejí být ve velice uvolněném stavu. Můžou si ji doplňovat ze světla… ze světla. Musíte být velice uvolnění, žádnou energii nevydáváte, naopak si doplňujete vlastní." Nacházela se ve stavu nadvědomí a já jsem se vyptával dál. "Kolikrát jste se narodila?" zeptal jsem se. "Bylo to pokaždé tady v tomto prostředí, na této Zemi, nebo někde úplně jinde?" "Ne," odpověděla, "nebylo to pokaždé zde." "Na jakých jiných úrovních a na jakých místech se pohybujete?" "Ještě jsem nedokončila to, co mám tady udělat.

Nemůžu jít dál, dokud jsem neprožila celý život. K tomu, aby se splnily všechny sliby a splatily všechny dluhy… je zapotřebí mnoha životů." "Ale pořád se zdokonalujete," podotkl jsem. "Pořád se zdokonalujeme." "Kolik životů jste prožila na Zemi?" "Osmdesát šest." "Osmdesát šest?" "Ano." "Pamatujete si je všechny?" "Jenom tehdy, když je to pro mě důležité." Poznali jsme útržky i větší části deseti nebo dvanácti životů, které se pak začaly opakovat. Zřejmě si nepotřebovala zapamatovat zbývajících zhruba pětasedmdesát. Z mého hlediska však rozhodně udělala pokrok. To, jak se rozvinula od chvíle, kdy jsme se poprvé setkali, nemusí záviset na vzpomínání na minulé životy. Její další vývoj dokonce ani nemusí záviset na mé pomoci.

Začala zase šeptat. "Někteří lidi dosáhnou astrální úrovně pomocí drog, jenže nerozumějí tomu, co zažili. Ale drogy jim to umožnily." Nemusel jsem se na drogy vyptávat. Ona sdělovala znalosti bez ohledu na to, jestli jsem se ptal nebo ne. "Pomáhají vám vaše duševní síly vyvíjet se?" zeptal jsem se. "Připadá mi, že se projevují víc a víc." "Ano," souhlasila. "Jsou důležité, ale daleko větší význam mají na jiných úrovních. Jsou součástí evoluce a zdokonalování." "Jsou důležité pro mě i pro vás?" "Důležité pro nás všechny," odpověděla. "Jak si můžeme tyto schopnosti zdokonalovat?" "Můžete si je zdokonalit pomocí vztahů. Někdo má tyto síly větší, to jsou ti, kdo se vrátili s většími vědomostmi. Vyhledávají ty, co se potřebují zdokonalit anebo potřebují pomoc." Upadla do dlouhého ticha. Opustila nadvědomí a vstoupila do jiného života. "Vidím oceán. Poblíž oceánu stojí dům. Je bílý. Lodě připlouvají do přístavu a zase odplouvají. Cítím vůni mořské vody."
"Jste tam někde?" "Ano." "Jak ten dům vypadá?" "Je malý.

Nahoře má věž… okno, ze kterého je výhled na moře. Je tam i dalekohled. Je mosazný… ze dřeva a mosazi." "Užíváte ten dalekohled?" "Ano, dívám se jím na lodě. Ohlašujeme obchodní lodě, které připlouvají do přístavu." Vzpomněl jsem si, že to dělala i v jiném minulém životě, kdy byla Christian - námořník, který během námořní bitvy utrpěl zranění na ruce. "Jste námořník?" zeptal jsem a čekal, že mi to potvrdí. "Nevím… je to možné." "Vidíte, co máte na sobě?" "Ano. Bílou košili, krátké hnědé kalhoty a boty s velikými přezkami. Námořníkem jsem se stala ve svém životě později, ne teď." Mohla nahlédnout do budoucnosti, její skok do budoucího dění zapříčinila činnost, kterou se zabývala. "Au, to bolí," začala se náhle svíjet bolestí. "Bolí mě ruka." Byla opravdu Christian a znovu prožívala námořní bitvu. "Výbuch?" "Ano… cítím střelný prach!" "Budete zase v pořádku," ujistil jsem ji, protože už jsem věděl, co bude následovat. ...................


"Umírá spousta lidí!" Byla pořád znepokojená. "Lodě jsou rozervané… levá strana lodi je poškozená." Pečlivě zkoumala loď, jak moc je poškozena. "Musíme lodě opravit. Musejí se opravit." "Uzdravíte se?" zeptal jsem se. "Ano… Je těžké sešívat lodní plachty stykovkami." "Můžete tou rukou pracovat?" "Ne, prohlížím ostatní… plachty. Jsou z plachtoviny, z plachtoviny, která se špatně sešívá. Moc lidí už nežije. Mají hodně trápení." Kroutila se bolestí.

"Copak?" "Bolest… v ruce." "Ruka se vám uzdraví. Přesuňte se v čase dál. Jezdíte ještě po moři?" "Ano." Ztichla. "Jsme v Jižním Walesu. Musíme bránit pobřeží." "Kdo na vás útočí?" "Myslím, že to jsou Španělé… mají obrovskou flotilu." "Co se děje?" "Vidím jenom loď. Vidím přístav. Jsou tam dílny. V jedné se vyrábějí dýmovnice. Jsou tam obchody, kde se kupují knihy." "Chodíte někdy do knihkupectví?" "Ano. Miluju knihy. Jsou nádherné. Vidím spoustu knih. Ta červená je historická. Píše se v ní o městech… o Zemi. Jsou v ní mapy. Mám tu knihu rád. Pak je tam obchod, kde mají klobouky."
"Je tam místo, kam chodíte pít?" Vybavil jsem si Christianovo barvité líčení piva. "Ano, je jich tam hodně," odpověděla. "Dávají pivo… hodně tmavé pivo… k masu… ke skopovému s chlebem, s velikánským chlebem. Pivo je hrozně hořké, hrozně hořké. Chutná mi. Mají i víno… a dlouhé dřevěné stoly." Rozhodl jsem se oslovit ji jménem, abych věděl, jak bude reagovat. "Christiane!" řekl jsem

důrazně. Odpověděla hlasitě a bez zaváhání. "Ano! Co potřebujete?"
"Kde máte rodinu, Christiane?" "Je v sousedním městě. Jezdíme tam z tohoto přístavu." "Kdo všechno tvoří vaši rodinu?" "Mám sestru… sestru Mary." "Kde je vaše přítelkyně?" "Žádnou nemám. Jen ženy ve městě." "Nikoho konkrétního?" "Ne, jenom ženy… když se vracím z plavby po moři. Bojoval jsem v řadě bitev, ale jsem tady." "Stárnete."
"Ano." "Oženil jste se někdy?" "Myslím, že ano. Vidím prstýnek."

"Máte děti?" "Ano. Syn bude taky námořník. Je tam prsten, prsten s rukou. Ta ruka něco svírá. Nevidím, co to je. Prsten a ruka; ruka, která něco svírá." Catherine začala zvracet. "Stalo se něco?"
"Lidi na lodi jsou nemocní… onemocněli z jídla. Snědli jsme něco špatného. Asi vepřové." Nepřestávala zvracet. Posunul jsem ji v čase dál, zvracení ustalo. Rozhodl jsem se vyhnout Christianovu srdečnímu záchvatu. Byla úplně vyčerpaná, a tak jsem ji vyvedl z tranzu.

( úryvek z knihy: Brian L. Weiss - Mnoho životů mnoho mistrů )
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama